Paroles
Peněžní dům hledal právničku novou,
zájemců bylo, ale každej chtěl práci snovou.
Jedna jak miss, korunku na hlavu chtěla,
právo však nezná, jen dobrou fotku měla.
Druhej byl frajer, co vůbec nic nevěděl,
když dostal otázku, jen tiše seděl.
Třetí měla papíry, ale chybělo jí nadšení,
víc života měl i parník při potopení.
Romulda, Romulda, v Peněžním domě,
už devět měsíců, právo má v sobě.
Členka měla koně, chtěla ho protlačit,
na půl úvazek a hlavně moc neplašit.
Plat ať mu dají, kolik prostě mají,
hlavně ať se ptát moc nezačínají.
Ředitelka s Tomem kroutili hlavou,
Takhle prostě ne, to smrdí levárnou.
Romulda, Romulda, v Peněžním domě,
už devět měsíců, právo má v sobě.
Pak přišla Romulda, z vesnice jak Tom,
všichni šuškali, že protekce je v tom.
On ji neznal, ani z pole, ani z kostela,
nikdo mu však nevěřil, že je to tak docela.
Pokyn zněl jasně, přeptej se na ní,
zjisti o ní špínu a s kým momentálně randí.
Tom se ptal, sítě rozhodil,
ale žádný vhodný drb do nich nevbloudil.
Na pohovoru Romča taky hvězdou byla,
měla znalosti a nadšení, ta holka je výhra.
Romulda, Romulda, v Peněžním domě,
už devět měsíců, právo má v sobě.
Hlasování těsné, napětí jak v soudní síni,
Andrea se nevzdala, držela koně v linii.
Tom chvíli váhal, pak ale kývnul,
a tím i přes drby Romuldě důvěru přikývnul.
Tak Romča září, právo je její svět,
Tom ji podržel, i když drby šly hned.
Peněžní dům teď klape a je to znát,
Tom dobře věděl, komu šanci má dát.
Style de Musique